POHÁR JE VÝSLEDKEM POCTIVÉ PRÁCE A O PŘÍŠTÍ SEZÓNĚ SE ROZHODUJE TEĎ….

středa 16. 3. 2016 | komentářů

Uplynulý víkend jsme ukončili naší cestu Českým pohárem starších žákyň. A nutno říct, že jsme ji ukončili úspěšně. Medaile na republikové úrovni je prostě úspěch jako hrom a teprve zpětně ho náležitě oceníme.

Někdo možná po úspěšném prvním turnaji čekal víc, i já jsem samozřejmě chtěl vyhrát všechno, ale medaili beru všemi deseti a vážím si jí opravdu hodně. 

Myslím, že nejpodstatnější je fakt, že to nebyla žádná náhoda, ale kus poctivé práce všech hráčů a lidí okolo.

Sezonu jsme odehráli prakticky v šesti, navíc jsme neměli blokařky (na bloku hrálo libero kadetek). Mohli jsme se spolehnout na herní činnosti – dobře jsme přihrávali, dobře jsme útočili a sem tam i něco ubránili.

V porovnání s těmi nejlepšími hráči celé republiky se neztratily hlavně obě smečařky a také nahrávačka.

Závěr z letošní pohárové sezóny je ten, že když dokáže družstvo kvalitně a hodně trénovat, může do špičky proniknout. A když vidím, jak se připravuje družstvo mladších žákyň tak vím, že za dva roky budeme hrát v Českém poháru starších žákyň o medaile zase. 

Nicméně práce v klubu nekončí a tak již nyní připravujeme sezónu 2016/2017.

Především řešíme kádr kadetek a juniorek, který musí být složen tak, abychom měli šanci uspět. A úspěch v příští sezóně = play-off v extralize kadetek a postup do extraligy juniorek. Bude to těžké, ale nemá cenu se schovávat za fráze. 

Sestavit kádr znamená také přivést hráče z jiných oddílů.

Extraliga se dá dlouhodobě hrát jen tím způsobem, že si vychováte 8-10 vlastních hráčů a každý rok přivedete 1-4 talentované hráče z jiných oddílů. Důležité je, že když nemáte každý rok alespoň 8 vlastních a dobrých hráčů, nemá cenu nikoho vodit odjinud a druhá věc je, že hráči, kteří přicházejí, rozhodně nejsou hotoví a komplexní, ale jdou se de facto volejbal učit. Podle toho také vybíráme. Musí to být hráči talentovaní, ale hlavně pracovití, odhodlaní trénovat a trénovat a trénovat…  Dalším aspektem je, že hráč, který přichází, musí být schopen nastupovat a hrát, hráče na lavičku nemá cenu tahat. 

Občas nás leckdo napadá, že hráče přetahujeme a oni pak nehrají – není to pravda. Stačí se občas přijít podívat, nebo se hráčů, kteří k nám přišli, zeptat. Musíte také hráči nabídnout něco, co mu jeho mateřský klub nabídnout nemůže a peníze to rozhodně v tomto věku nejsou. Já vždy s hráči mluvím osobně a nabízím následující:

• Extraligovou soutěž kadetek, 1.ligu juniorek
• Tréninkový proces 4x týdně 
• Spoustu práce ale s vidinou, že se hráč obstojně naučí volejbal
• Kvalitní zázemí, stabilitu klubu

Pak už je to vždy na hráči, zda tuto nabídku akceptuje, nebo nikoliv. Každopádně nemá cenu nikoho přemlouvat a nutit.

Podle toho, jaké hráče se povede sehnat, pak můžete mít ambice v sezóně. Proto říkám, že o úspěšné sezóně se z velké části rozhoduje už teď – v únoru, březnu a maximálně v dubnu. Když kluby řeší, s kým budou hrát během léta, je to už hodně hra na náhodu. 

No a když kádr poskládáte dohromady, začíná pořádná práce, kterou musíte přes léto udělat. Doporučuji v červnu zapomenout na fyzičku a dřít herní činnosti až do omrzení. Protože co s družstvem neuděláte do konce září, to se pak během sezóny honí dvakrát tak těžko.  

Štěpán Javůrek