NAHLÉDNĚTE POD POKLIČKU, aneb TAKTO UČÍME PRSTY…

neděle 1. 5. 2016 | komentářů

Pravidelné okénko šéftrenéra klubu.

V několika posledních příspěvcích tady na webu, i v nedávném rozhovoru pro Sokolovský deník jsem tvrdil, že naše výsledky jsou dílem systémovým, nikoliv nahodilým. Proč si to myslím Vám dnes popíši na jednoduchém příkladu - jak učíme v klubu odbití prsty. Když říkám, že je něco systémovým výsledkem, znamená to, že je to výsledkem pevně dané struktury činnosti, která je definována, prováděna a kontrolována. Protože jsme v prostředí volejbalového klubu, je předmětem našeho zájmu učení volejbalu.

Struktura učení v BVC je:

a) Definována šéftrenérem klubu. Já popisuji, jak budeme kterou činnost provádět a jak má ta která činnost vypadat.

b) Prováděna jednotlivými trenéry té které kategorie, kteří danou činnost děti učí.

c) Kontrolována průběžně jednotlivými trenéry a samozřejmě mnou.

Mluvíme-li například o definici správné technice odbití prsty, mluvíme o množství aspektů a detailů. My se však na začátku učení musíme odrazit od něčeho jasně vymezeného a definovaného. Na začátku musím dát našim trenérům jasný návod, jak mají naučit prsty a CO JE DŮLEŽITÉ. Pro tyto případy jsem definoval uzlové body techniky odbití prsty - neboli věci, bez kterých to lidově řečeno nejde.

Tak tedy, každého hráče musíme od počátku vést k tomu, aby při každém odbití splňoval tyto požadavky:

• Nohy jsou při odbití rozkročeny minimálně na šířku ramen
• Palce hráče směřují před odbitím do čela
• Lokty jsou vždy nad úrovní ramen
• Míč odbíjíme nad čelem
• Do každého odbití zapojíme tzv. hrací kloub

Dříve než definujeme jednotlivé body a doplníme je obrazovou ukázkou, je třeba osvětlit pojem klíčová slova. Jsou to slova, která používáme při nácviku a rozvoji volejbalové techniky a která co nejkratší a nejpřesnější formou vyjadřují požadavky na hráče. V bodě dvě jsme si definovali, že palce hráče směřují před odbitím vždy do čela. Tato definice je sice přesná, ale představa, že budeme během tréninkového procesu upozorňovat hráče na chyby takto dlouhou větou, je mylná. Slova a věty, které během tréninkového procesu používáme, musí být krátké, úderné a výstižné. Používáme tedy tzv. klíčová slova, v tomto případě výše uvedenou větu redukujeme do pokynu palce do čela. Pomocí těchto klíčových slovních spojení tedy nyní popíšeme výše uvedené uzlové body techniky.

1.)  NOHY NA ŠÍŘKU RAMEN

Pro stabilitu odbití je důležité, aby byly nohy hráče při každém odbití ve vzdálenosti minimálně na šíři ramen. Většina pohybu se ve volejbale odehrává na přední části chodidel, nejinak je tomu i v tomto případě.

2.)  PALCE DO ČELA

Takzvaný odbíjecí košíček je správně vytvořen tak, že palce hráče směřují před odbitím proti čelu. Často vidíme u hráčů takové postavení rukou, kdy jsou palce vytočeny směrem nahoru proti míči. To je zásadní chybou.

3.)  LOKTY NAD RAMENA

Lokty nesmí při odbití prsty nikdy klesnout pod úroveň ramen hráče. Často se především u začínajících hráčů setkáváme s tzv. taháním míče. To je způsobené právě tím, že lokty jsou na stejné, nebo dokonce nižší úrovni než ramena hráče.

4.)  MÍČ NAD ČELEM

Míč by měl být odbíjen přibližně tak, aby při případném propadnutí mezi rukama hráče dopadl na jeho čelo

5.)  HRAJ HRACÍM KLOUBEM

Hrací kloub je základní článek ukazováku, který se nachází na přechodu do dlaně. Tento kloub při správném odbití vždy přiléhá k míči. Z toho vyplývá, že nejdůležitějšími prsty při odbití jsou palec a ukazovák.

Takto jsem tedy definoval požadavky na odbití prsty, kterými se všichni trenéři v BVC Chodov řídí. Ve složitosti volejbalové hry a jednotlivých segmentů je toto jasně popsané minimum požadavků, od kterého se při učení prsty odrážíme.  Protože máme tuto jednotnou koncepci pro jednotlivé činnosti stanovenou, dovolím si hovořit o systémových výsledcích našeho klubu v posledních sezónách.

Štěpán Javůrek