Přerovský turnaj kadetek očima trenéra

pondělí 5. 3. 2018 | komentářů | Autor: Jiří Kudrle

Po návratu z prvního nadstavbového kola extraligy kadetek, které se konalo v Přerově jsme vyzpovídali trenéra týmu Štěpána Javůrka a jak se dozvíme i z nepodařeného kola se dá odnést spoustu poučných zamyšlení.

Štěpáne, stačí šestihodinová cesta autem z východu republiky a celá noc k tomu, aby si trenér týmu mohl utřídit myšlenky a s chladnou hlavou reálně zhodnotit uplynulý víkend ?

Já myslím, že stačí, protože výkon a výsledek má vždy dlouhodobější příčiny, takže nemůžeme být až tak překvapeni z toho, jaké výkony letos předvádíme. Máme svoje problémy a turnaj v Přerově nás obrazně řečeno svlékl do naha. Spíš jsem zklamaný z toho, že se moc nepereme. Na druhou stranu sezona ještě nekončí a my musíme koukat dopředu.

Ano, pohled vpřed je jistě ten správný a já Ti tohle nyní vůbec nezávidím. Je něco z víkendu, co by se mohlo vzít jako pomyslný odrazový můstek a základ na čem stavět?

Jediné, na čem můžeme stavět, je návrat ke kořenům. Tedy k tomu, co nám přinášelo úspěchy uplynulé čtyři roky. Já jsem ten poslední, kdo se teď, když se nám úplně nedaří, bude tvářit, že za to nemůže. V první řadě za to můžu já. My letos hrajeme hůř, protože jsme v létě méně a hůř trénovali. To je objektivní příčina, která mě zajímá. Ale to už teď bohužel nedoženeme, musíme udělat maximum možného ve zbývající části sezony.

Ale rozhodně odmítám řeči o smůle, zranění a podobným nesmyslům. I zranění vycházejí z přípravy, skladby tréninků a tak dále.

Jedině, když si teď budeme říkat nepříjemnou pravdu, tak to ještě dopadne dobře. Je to na hraně, ale čas ještě máme.

V čem nebo z čeho naopak pramení Tvé zmíněné zklamání ?

Moje zklamání pramení z chování a mentality některých hráčů a lidí okolo klubu...

Pardon za ta slova, ale když jsem přišel do Chodova a řeklo se EXTRALIGA, tak se všem lidem postavily chlupy až na zadku. To byl pojem, to bylo něco!! A dnes? Hráče pomalu nudí, že tu soutěž musí hrát, rodiče berou extraligu jako samozřejmost a hráči, kteří by se měli klepat, jak tu soutěž za rok budou hrát, si té možnosti neváží, protože si tu soutěž nikdy nemuseli vybojovat a dostanou ji na podnosu. To mě rozčiluje strašně. A když vidím Jirku Turečka, jak z těch výkonů nemůže spát, jak se trápí a pak se podívám na hráče, jak mají hlavy plné lyžáků, oslav a kravin, tak bych se rozběhl a nakopl je někam.

K tomu se připojuji a sám to cítím jako problematiku, kterou bychom měli z dlouhodobého hlediska nějak lépe uchopit. Vraťme se ale k blízké budoucnosti a abychom se neutopili v negativním pojetí...v sobotu a neděli se také zcela profilovaly i hráčky o kterých bychom mohli říci, že svým přístupem přes veškeré handicapy držely a drží pomyslný prapor a naděje na splnění sportovního cíle skupiny velmi vysoko  - nebo máš jiný názor ?

Jo jasně. Každý z nás má své chyby a nedostatky, to je stejné u hráčů i trenérů. Ale důležité je mít povahu válečníka. Když o něco jde, projevit určitou sounáležitost s klubem, s týmem, s městem. Aspoň já to tak cítím. A některé hráčky ty vlastnosti naštěstí mají. Ale chtěl bych takových víc…Chodov má 14 tisíc obyvatel, není tady vysoká škola, takže máme jasné limity. Ale spousta věcí se dá při troše dobré vůle nahradit odborností, kvalitou, pracovitostí. A tím směrem bychom se měli snažit jít.

Těším se, že až sezona skončí a já uzavřu pětiletou kapitolu trenéra kadetek a juniorek, popovídáme si pořádně o všem, co ta etapa mně osobně i klubu přinesla a s chladnou hlavou si toho řekneme ještě více.

Za přerovským turnajem se již zavřely dveře. Přejeme Ti a Tvému týmu, aby jste do té finálové etapy letošní sezóny vykročili již na dnešním tréninku a tou správnou nohou.

Hodně štěstí !