BVC Chodov


Ambice, touha a náruživost - klíčové vlastnosti hráče

pátek 27. 5. 2016 | komentářů

Dnešní Okénko šéftrenéra popisuje inspirující hráčský příběh velmi osobním pohledem.

Budu totiž psát o konkrétní hráčce našeho klubu, kterou většina čtenářů zná a jejíž volejbalový příběh je pro mne inspirující. Text o této hráčce - Natálii Szepové - je pro mě zároveň oslím můstkem k tématu obecnějšímu, které by mělo z článku vyplynout a ukázat návod mladým hráčkám, nejen v našem klubu.

Můj první kontakt s chodovským družstvem, jehož jsem se měl stát trenérem, byl v srpnu roku 2013 na soustředění v Perninku. Tam jsem poprvé viděl Natálii, která na soustředění přijela s družstvem starších žákyň a prakticky ihned jsem ji vytáhl do našeho kadetského družstva. V tu dobu neuměla z volejbalu nic, měla jen velký pohybový potenciál, o který se ale příliš nestarala. Navíc tehdejší družstvo starších žákyň mělo spoustu jiných starostí, než volejbal a Natka nebyla výjimkou. Protože je to ale velmi chytrá a vnímavá hráčka, začala brzy pokukovat po tom, jakým způsobem a v jakém režimu funguje kadetské družstvo a protože je také zdravě drzá a sebevědomá, začala dávat najevo, že by chtěla k nám, ke kadetkám.

Jak už jsem naznačil, rozdíl mezi ní a dalšími hráčkami, které bojovaly o místo v kádru kadetek, nebyl v talentu, už vůbec ne v tom, co uměla. Rozdíl byl v tom, že měla ambici a touhu si splnit své přání. A to jsou pro hráče naprosto klíčové vlastnosti, které rozhodují o všem. Tyto dvě vlastnosti doslova a do písmene hýbou volejbalovým (a nejen tím) světem a kdo je má je vítěz! Zároveň je třeba projevit absolutní náruživost při snaze si své ambice a touhy naplnit. Hodně toho obětovat, hodně pracovat, spousty věcí se vzdát. A to nedokáže každý, zvlášť ve věku, o které mluvíme.

Od té doby se náš volejbalový osud prakticky prolíná. Za ty tři roky společné práce jsme zažili vrcholy i krize. Jsem si vědom toho, že jsem byl v určitých ohledech na Natálii přísnější a náročnější než na ostatní. Často i nespravedlivý a párkrát bohužel i opravdu zlý. Nakonec jsme ale vždycky všechno zvládli - právě proto, že jsme měli společnou ambici a touhu něco dokázat. Jediným opravdu kritickým momentem, který mohl znamenat přetrhání všech vazeb, byla baráž o extraligu kadetek v roce 2015. Natálie odehrála celou sezonu, ve které kadetky vyhrály první ligu, v základní sestavě. V baráži jsem ji ale posadil v prvním setu prvního utkání na lavičku, ze které se již nedostala. Když pak holky brečely na hřišti štěstím, ona brečela také, ale úplně z jiného důvodu. Bylo mně to tehdy hrozně líto, ale udělat jsem to v tu chvíli musel. Tento moment, který by spoustu hráček zlomil, Natálii definitivně poslal do velkého mládežnického volejbalu. Od té chvíle jsem z ní ještě více na každém tréninku cítil, že už to nechce nikdy zažít, že už nikdy nechce koukat na úspěch z lavičky. Stala se z ní opravdová profesionálka.

Další vývoj netřeba dlouze popisovat. Naty je dnes obrovskou oporou kadetek, tváří a duší našeho družstva i klubu a příkladem pro všechny mladé hráčky. V tom je ten paradox a krása zároveň. Ona, která byla ve věku dnešních mladších žákyň pouze náladovou hvězdičkou, která nedávala volejbalu vše, je pro ně dnes obrovským vzorem a příkladem. A zcela po zásluze. Někteří lidé mě dodnes varují. Jak jí chutná život, jak se na ni nedá spolehnout, dokonce mně jednou známá v noci psala, že mám hráčku na diskotéce, co s tím budu dělat. Nedělám s tím nic a na tyto řeči nedám. Protože jak jsem již psal výše, já vidím pouze ambiciózní hráčku, oddanou volejbalu. Hráčku, která si náruživou prací plní svůj sen, kterému se na začátku mnozí smáli.  Hráčku, která letos hrála i s vážným a bolestivým zraněním, protože nás nechtěla nechat ve štychu. Správnou kapitánku. Navíc i člověka, který prošel obrovským vývojem a získal velký osobní rozměr.

Tento příběh by měl být inspirací pro ostatní hráčky, které mají touhu ve volejbale něco dokázat. O Vašem hráčském osudu totiž my trenéři rozhodujeme nepatrně. Na nás to není, my vám můžeme pouze ukázat cestu. Vše podstatné je na hráčkách samotných, to ony jsou opravdovými strůjci svého volejbalového štěstí. A tento příběh ukazuje, že nic není nemožné, spojí-li se v mladém hráči ty správné vlastnosti.

 

Proto hluboce smekám klobouk před Natálií a upřímně držím palce Vám všem, na Vaší volejbalové cestě, ať už je to u nás v Chodově, v Sokolově, Brně, či kdekoliv jinde. 

 

Štěpán Javůrek


Nejbližší akce

Vyhledat akci >

Kalendář

Faceboook

Kontakt

BVC CHODOV z.s.
Štěříkova louka 1163, 357 35 Chodov

Jiří Tureček (předseda)
GSM: 777 251 796
jiri.turecek@bvc-chodov.cz

Bc. Ladislav Zapf (místopředseda)
GSM: 602 110 457
l.zapf@seznam.cz

Přejít na kontakty

Partneři klubu

Copyright © 2024 - BVC Chodov | Kontakt | Minigolf Chodov